Nedovolené zalesnění lesního pozemku – povinnost soudu určit rozhodný subjekt odpovědný za správní delikt

V dané věci Městský soud v Praze řešil žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – České inspekce životního prostředí a dále proti rozhodnutí Ministerstva ŽP, jako odvolacího orgánu. Žalobou se subjekt – lesní podnik, domáhal zrušení správní sankce za neoprávněné dozalesnění lesních pozemků, které jsou součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Sankce správního orgánu byla rozdělena do tří částí:

  1. za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů ve výši 100.000,- Kč,
  2. za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin 100.000,- Kč
  3. za vykonávání zakázané činnosti v evropsky významné lokalitě ptačí oblasti, pro kterou je vyžadován souhlas orgánů ochrany přírody 300.000,-Kč,

poškozeny měly být, mimo jiné, stanoviště chráněných druhů rostlin Koprníku štětinolistého, Prhy chlumní a zvláště chráněného druhu živočicha Tetřívka obecného.

Lesní podnik se hájil tím, že postupoval dle rozhodnutí orgánů státní správy, jímž byl pozemek prohlášen za PÚFL a bylo vydáno územní rozhodnutí o změně využití území a pozemek bylo nutno dozalesnit. Lesní podnik namítal, že činnost prováděl na objednávku dle smlouvy s Pozemkovým fondem ČR, který má vlastnické právo k pozemku a vlastní zalesnění provedl další subdodavatel.

Městský soud přezkoumal danou věc a dospěl k závěru, že zalesnění bylo provedeno neoprávněně. Rozhodnutí správního orgánu bylo zrušeno z důvodu vad a nesprávného zjištění skutkového stavu, spočívajícím v zapojení jednotlivých subjektů na zalesnění pozemku. Podle názoru soudu bylo třeba ve správním řízení posoudit odpovědnost všech zainteresovaných subjektů a rozhodnout o uložení pokuty, stanovení její výše a rozdělení podle míry zavinění. Žalovaný správní orgán nesprávně vymezil okruh účastníků řízení, a to především opomenutím objednatele zakázky, tj. Pozemkového fondu ČR, který byl jeho vlastníkem.  

Vada v rozhodnutí spočívala v nepřezkoumatelnosti konečného výroku ČIŽP, která nedostatečně rozvedla, kterými skutky žalobce porušil povinnost vyplývající z konkrétního ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo ŽP tuto nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nijak nenapravilo.

Z odůvodnění rozsudku Městského soudu vyplývají tyto právní věty.

Výrok, kterým se ukládá správní sankce, musí být odůvodněn a uvedeno které konkrétní ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny bylo porušeno. Nezbytné je uvést, kterými skutky bylo konkrétní ustanovení zákona porušeno.

Účastní-li se na protiprávním jednání podle zákona o ochraně přírody a krajiny více subjektů, je nezbytné zkoumat odpovědnost a zavinění všech těchto subjektů.  

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10.03.2016, sp. zn. 8 A 138/2012

Další informace

  • Instance: Městský soud
  • Datum rozhodnutí: 10.březen 2016
  • Právní předpisy: Správní právo