V souzeném případě se jednalo o prokázání odpovědnosti za správní delikt ohrožení životního prostředí v lesích. Prvostupňovým rozhodnutím správního orgánu (České inspekce životního prostředí), byla žalobkyni Wood-Steel, a.s., uložena pokuta ve výši 400 000 Kč za správní delikt dle ustanovení § 4 písm. c) zákona ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, spočívajícím v ohrožení životního prostředí v lesích. Správního deliktu podle ustanovení § 4 písm. c) zákon o ČIŽP se žalobkyně měla dopustit tím, že ohrozila životní prostředí v lese, když vlastním zaviněním vytvořila podmínky pro působení škodlivých biotických (kůrovců) a abiotických (větru a vody) činitelů na lesních pozemcích v katastrálním území Nová Hradečná, okres Olomouc.
Skutek spočíval konkrétně v tom, že v listopadu 2012 žalobkyně vytěžila plochu 0,94 ha na vlastním lesním pozemku. Porost na jejím pozemku byl mladší 80 let. Neoprávněnou těžbou do 80 let věku lesa ohrozila především plynulé plnění funkcí lesa (především funkci stabilizační, půdoochrannou, vodohospodářskou a biologickou – produkční), protože lesní stanoviště vystavila nepříznivému vlivu vody a porosty sousedních vlastníků škodlivému působení větru a kůrovců. Odvolání žalobkyně Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zamítlo a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně se potvrdilo.
Na to reagovala žalobkyně žalobou podanou k Městskému soudu v Praze. Podle žalobkyně se správní orgán 1. stupně, ani žalovaný, nevypořádaly se skutečností, že se správního deliktu mohla dopustit jiná osoba, když v době, kdy byla provedena nezákonná těžba, existoval k lesnímu pozemku také nájemní vztah. Jednalo se nájemní smlouvu s nájemcem, společností TAGROS a.s. Podle žalobkyně nebylo řádně objasněno, zda neoprávněnou těžbu provedla skutečně žalobkyně nebo jiná právnická osoba, např. společnost TAGROS a.s. jakožto nájemce předmětného pozemku.
Městský soud konstatoval, že správní orgán 1. stupně potřebná skutková zjištění opatřil na základě inspekčního šetření provedeného dne 20. 11. 2012. Na šetření za účelem dodržení potřebné objektivity přizval další nezávislé osoby (pracovníka příslušného orgánu státní správy lesů, pracovníky Policie ČR, zaměstnance Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, předsedu představenstva společnosti TAGROS a.s., - t. č. nájemce předmětného pozemku a pracovníků těžařů v okolních lesích) a pořídil podrobnou fotodokumentaci. Správní orgán prvního stupně dále nařídil ústní jednání na den 11. 3. 2013, k němuž se žalobkyně bez omluvy nedostavila, a dále poučil žalobkyni o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Žalobkyně svého práva nevyužila a nezaslala správnímu orgánu k dané věci žádné vysvětlení. Soud žalobu neshledal důvodnou a po skutkové i právní stránce se ztotožnil se žalovaným správním orgánem, tedy s posouzením skutkové i právní stránky tak, jak bylo podáno a vysvětleno v prvostupňovém i napadeném rozhodnutí.
Městský soud v Praze dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, a proto žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Právní věta:
Právnická osoba se nemůže odpovědnosti za správní delikt zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za správní delikt považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení správního deliktu.
Právnické osoby jakožto osoby umělé nemohou jednat (ať právně, nebo protiprávně) jinak, než toliko prostřednictvím konkrétních fyzických osob. Na deliktně významném jednání se potom nezřídka může podílet více osob spojených různými smluvními vztahy (vlastník lesa, dodavatel např. těžebních prací, subdodavatelé apod.).
Právnická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků správního deliktu došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za správní delikt považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu.
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.03.2019, sp. zn. 9 A 262/2014