Judikáty
V daném případě se jednalo o spor vlastníka lesa se správním orgánem (krajský úřad) o zalesnění holin na lesních pozemcích, které vznikly v době před nabytím vlastnictví lesa. Rozhodnutím správního orgánu bylo vlastníkovi lesa termínově uloženo zalesnit stávající holiny (cca 1,5 ha) vhodnými dřevinami. Tyto holiny vznikly po úmyslné těžbě dřeva provedené v roce 2000, přičemž vymezené plochy jsou zarostlé náletovými dřevinami nevhodné skladby. Tento stav byl zjištěn kontrolou v roce 2016. Vlastník lesa byl poučen, že se v případě nedodržení termínu zalesnění vystavuje nebezpečí postihu pokutou až do výše 100 000 Kč. Vlastník lesa napadl rozhodnutí správního orgánu u krajského soudu. Soud vyšel z faktického prokázání existence holin na předmětných lesních pozemcích a konstatoval, že vlastník lesa byl povinen vzniklé holiny zalesnit. Potvrdil, že i když vlastník lesa nabyl lesní pozemky po úmyslné těžbě až v roce 2012, tak nastupuje do práv a povinností svého předchůdce. Uvedl, že jestliže…
V daném případě se jednalo o spor vlastníka zemědělské půdy, který chtěl dosáhnout jejího zalesnění. Zalesnění nebylo povoleno správním orgánem – stavebním úřadem, který nevydal územní rozhodnutí, potřebné pro zalesnění. Důvodem nevydání bylo nezanesení plánovaného lesa do územního plánu. Územní plán ve výčtu využití pozemku nezahrnoval účel lesního hospodářství. Vlastník zemědělské půdy podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ke krajskému soudu, tento žalobu zamítl s odůvodněním, že územní plán jasně definuje přípustná využití dotčených pozemků, mezi kterými není využití pro účely lesního hospodářství. Územní plán je závazný, a pokud mu záměr odporuje, správní orgán nemůže změny využití území povolit. Ve věci byla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Tento kasační stížnosti nevyhověl a konstatoval, že pokud pozemky nesplňují podmínky přípustného, resp. podmíněně přípustného využití pro lesní hospodářství, potom zalesnění takovýchto pozemků, není dle územního plánu přípustné. Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyplývá tato právní věta. Územní plán je…
Jednalo se o spor mezi příjemcem dotace na zalesnění a Ministerstvem zemědělství, které svým rozhodnutím potvrdilo rozhodnutí SZIF, jímž byla příjemci dotace uložena povinnost vrátit část dotace ve výši 448.429,86 Kč, která byla poskytnuta na založení lesního porostu. Proti rozhodnutí SZIF si příjemce dotace podal odvolání k MZE. MZE konstatovalo, že Fond kontrolou ve dnech 8.10.-26.10.2012 správně zjistil skutkový stav týkající se nesrovnalostí a neoprávněně poskytnutých podpor. Fond však zahájil s příjemcem dotace správní řízení o vrácení finančních prostředků až dne 13.1.2014 s odvoláním na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, čl. 54. Toto nařízení vstoupilo v platnost dnem 1.1.2014. Příjemce dotace argumentoval, že pro správní řízení mělo být použito Nařízení Rady ES č. 1290/2005. Jádrem v projednávaném sporu byla otázka, zda Fond zahájil správní řízení o povinnosti vrátit část dotace včas, resp., zda je správně stanovena lhůta pro zahájení správního řízení o povinnosti vrátit část dotace. Městský…
V dané věci se jednalo o obec, které byla poskytnuta dotace na zalesnění zemědělské půdy ve výši 103.670,60 Kč. Kontrolou SZIF byly zjištěny nesrovnalosti ve výměře plochy deklarované pro poskytnutí dotace a plochy, která byla dle kontrolního zjištění skutečně zalesněna. Rozhodnutím SZIF byla obci uložena povinnost vrátit dotaci ve výši 13.838,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala obec odvolání k MZe. MZe rozhodnutí SZIF zrušilo a věc vrátilo k novému projednání. Jedním z důvodu zrušení bylo, že v protokolu chyběl zákres ploch zalesněných a nezalesněných a nebylo porovnání stavu zalesnění s projektem. SZIF novým rozhodnutím uložil obci vrátit dotaci obci v plném rozsahu se zdůvodněním, že rozdíl mezi deklarovanou a zjištěnou výměrou u jehličnatých porostů činí 0,19 ha a u listnatých porostů 0,20 ha. Proti správnímu rozhodnutí obec opětovně podala odvolání na Mze, které odvolání zamítlo a rozhodnutí SZIF potvrdilo. Obec podala žalobu, kterou se domáhala zrušení správního rozhodnutí Mze u…
V předmětné věci se jednalo o spor mezi žadatelem o dotaci na zalesnění a orgánem SZIF, který rozhodl o vrácení části poskytnuté dotace. Kontrolou SZIF na místě bylo zjištěno, že projekt na zalesnění uvádí nižší počet sazenic, než je minimální počet stanovený vyhláškou č. 139/2004 Sb. Kontrolní orgán SZIF zjistil, že počet životaschopných sazenic klesl pod 80% minimálního počtu stanoveného vyhláškou. SZIF při kontrole konstatoval, že z projektu na zalesnění vyplývá, že žadatel nesplnil ani podmínku zachování nejméně 90% minimálního počtu životaschopných sazenic do 12 měsíců od zalesnění. Na základě této skutečnosti uložil SZIF žadateli vrátit část poskytnuté dotace ve výši 244.087,- Kč z poskytnuté částky 347.016,60 Kč. Žadatel se hájil, že postupoval podle zalesňovacího projektu a nenese odpovědnost za nesprávné údaje v tomto projektu. Jeho argumentace spočívala v tvrzení, že zalesnění provedl v dobré víře, v souladu s projektem schváleným SZIF, a že mu bylo rozhodnutím SZIF uloženo provést…
V dané věci Městský soud v Praze řešil žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – České inspekce životního prostředí a dále proti rozhodnutí Ministerstva ŽP, jako odvolacího orgánu. Žalobou se subjekt – lesní podnik, domáhal zrušení správní sankce za neoprávněné dozalesnění lesních pozemků, které jsou součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Sankce správního orgánu byla rozdělena do tří částí: za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů ve výši 100.000,- Kč, za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin 100.000,- Kč za vykonávání zakázané činnosti v evropsky významné lokalitě ptačí oblasti, pro kterou je vyžadován souhlas orgánů ochrany přírody 300.000,-Kč, poškozeny měly být, mimo jiné, stanoviště chráněných druhů rostlin Koprníku štětinolistého, Prhy chlumní a zvláště chráněného druhu živočicha Tetřívka obecného. Lesní podnik se hájil tím, že postupoval dle rozhodnutí orgánů státní správy, jímž byl pozemek prohlášen za PÚFL a bylo vydáno územní rozhodnutí o změně využití území…
Strana 8 z 18