Těžba a doprava dříví

V dané věci řešil krajský soud žalobu na zrušení správního rozhodnutí krajského úřadu. Předmětem sporu byla uložená pokuta za jednání vlastníka lesa, který hospodařil bez protokolu o převzetí LHO a dopustil se tak neoprávněné těžby. Svým jednáním překročil množství 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok. Vytěžil celkem 255 m3 v jednom porostu a 80 m3 v druhém. Odvolací orgán – krajský úřad snížil na základě podaného odvolání vlastníku lesa pokutu z původní výše 125.000,- Kč na 100.000,- Kč. Spor byl dále řešen krajským soudem na základě vlastníkem podané žaloby. Krajský soud správní rozhodnutí potvrdil a podanou žalobu zamítl. Vlastník lesa ve věci podal kasační stížnost, nicméně Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

Z odůvodnění rozhodnutí krajského soudu vyplývají tyto právní věty.

Závaznost LHO nastává pro vlastníka lesa teprve jejich protokolárním převzetím. Převzetí LHO je možné učinit pouze od orgánu státní správy lesů, a to na základě protokolu o jejich převzetí. Převzetí LHO od jiných osob, než od příslušného správního orgánu, nevyvolává žádné právní účinky. 

Výše uložené pokuty odpovídá míře porušení zákona. Rozsah zásahu do životního prostředí, jenž v případě lesa nelze zhojit v krátkém časovém horizontu, je přitěžující okolností.

Při rozhodování o výši pokuty, správní orgány přihlížejí k množství vytěženého dřeva přestupcem. Poměr mezi uloženou sankcí a ziskem získaným přestupcem neoprávněnou těžbou, není rozhodující skutečností, ke které se přihlíží, neboť uložená sankce má povahu trestu za porušení právních předpisů a nejedná se o jakýsi druh daně.

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 13.09.2017,zn. 15 A 55/2015

http://www.nssoud.cz/files/EVIDENCNI_LIST/2015/15A_55_2015_20171031073507_prevedeno.pdf

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16.11.2017, sp. zn. 5 As 289/2017

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2017/0289_5As__1700018_20171116150335_prevedeno.pdf

Obžalovaný vyznačil vědomě v cizím lese stromy a provedl neoprávněnou těžbu na sousedním pozemku. Vytěžené stromy částečně přemístil na odvozní místo. Vytěžil 15 smrků a 51 modřínů. Poškozený ještě před odvozem dřevní hmoty přivolal Policii ČR a zabránil tak odcizení dřeava. Obžalovaný byl uznán vinným přečinem krádeže dle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu dle § 21 trestního zákoníku. Za toto jednání byl odsouzen k peněžitému trestu 75.000,- Kč, pro případ nezaplacení peněžitého trestu mu byl stanoven náhradní trest odnětí svobody na 4 měsíce.

Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Osoba vykonávající těžbu v lese se musí před těženími výkony obeznámit s hranicemi pozemku a katastrální mapou. Nestačí pouze předání snímku pozemkové mapy, bez konkretizace v terénu, na předpokládaném místě těžby.

O skutkový omyl přečinu krádeže - vytěžení části lesa ve vlastnictví jiné osoby se nemůže jednat v případě, že těžební prostor byl dostatečně lokalizován na místě samém.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.03.2013, sp. zn. 3 Tdo 169/2013

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se zabývá otázkou posouzení věku porostní skupiny a těžby v lese. Vlastníkovi lesa byla správním orgánem uložena pokuta, že provedl úmyslnou těžbu v rozporu s lesním zákonem pod hranicí 80 let věku. Správní orgán a následně Krajský soud vzal za prokázaný věk lesa uvedený pouze v lesní hospodářské osnově a zamítl žalobu na zrušení správní sankce.

Ve věci byla vlastníkem lesa, domáhajícím se zrušení sankce, podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který předchozí rozhodnutí zrušil.

Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Správní orgán a případně soud musí posuzovat nejen věkovou strukturu lesa podle plánu a osnov, ale musí zjistit skutečné stáří lesa na místě. Vlastník domáhající se zrušení sankce, musí své tvrzení opřít o znalecký posudek, prokazující skutečné stáří lesa. Pokud by soud označil znalecký posudek za nepřesvědčivý, musí zdůvodnit, v jakých bodech je nepřezkoumatelný.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2004, zn. 2 AS 16/2003

Pochybení obchodní společnosti a případná vzniklá škoda na lesním porostu (při vytvoření točny pro harvestor a provedení nadlimitní těžby), kterou tato způsobí během těžby v lese, nezbavuje vlastníka lesa odpovědnosti za správní delikt.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.08.2015,zn. 2 As 43/2015

Směnky jsou běžně používány obchodními společnostmi v lesním hospodářství, v leasingových vztazích při pořizování lesnické techniky (např. harvestoru, který byl v této kauze předmětem leasingové smlouvy).

Směnka je definována jako dlužnický dokonalý cenný papír, který v praxi nejčastěji slouží jako nástroj zajišťovací. Zajišťovací směnka je často vystavována jako blankosměnka, kdy výše dlužné částky je věřitelem doplněna v závislosti na nesplaceném dluhu.

V případném řízení o vydání směnečného platebního rozkazu jde skutkově o proplacení směnky vydané dlužníkem věřiteli. V návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu nemusí věřitel tvrdit a prokazovat, jaký závazek směnka zajišťuje.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.11.2014, sp. zn. 32 Cdo 2031/2013

Ve sporu o náhradu škodu je možné, aby soud rozhodl tzv. mezitímním rozsudkem. Nicméně soud musí určit najisto, kdo škodu způsobil a je za ni odpovědný. O výši škody soud poté rozhoduje v dalším řízení. Výše škody je zjišťována zejména znaleckými posudky a odbornými vyjádřeními, se kterými se setkáváme nejčastěji v trestním řízení.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2008,zn. 25 Cdo 1221/2006

Strana 3 z 5