Těžba a doprava dříví

Správní delikt podle § 54 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění účinném v roce 2006, může spáchat rovněž fyzická osoba, a nikoli pouze podnikatel. Správní sankce dle jednotlivých ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, dopadají na právnické a fyzické osoby podnikající v lesnictví, na vlastníka lesa, a také na jednotlivé fyzické a právnické osoby.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. 8 Ca 374/2009-33

(zranění osoby v důsledku pádu lanovky pro přepravu dřeva)

Odpovědnost podnikatele - profesionála, tj. provozovatele, nelze vyloučit i v případě, kdy za vzniklou škodu může odpovídat jiný subjekt (subdodavatel), který škodu způsobil při své provozní činnosti, prováděním prací pro provozovatele. Za této situace nastupuje společná a nerozdílná odpovědnost škůdců, kteří se mezi sebou vypořádají podle účasti na způsobené škodě.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 09. 2014, zn. 25 Cdo 3226/2010

Majitel pozemku, kterému hrozí škoda v důsledku pádu sousedova stromu, se musí snažit zakročit k odvrácení případné škody. Dostatečné je upozornění vlastníka na polovyvrácené a nakloněné stromy a na potřebu provést vhodná opatření. Upozornění vlastníka stromu je přiměřené okolnostem i možnostem majitele ohroženého pozemku. Nereagování vlastníka stromu na upozornění je jednoznačným porušením prevenční povinnosti. Vlastník stromu musí v rámci prevenční povinnosti provádět opatření snižující možnost vzniku újmy na zdraví a škody na majetku a musí činit opatření ke jejich odvrácení.

Fyzická osoba podnikající v lesnictví – dřevorubec, nesmí provádět těžbu odporující lesnímu zákonu, měl by znát způsob prováděné těžby a její zákonné limity. Řádně se musí obeznámit s vystaveným povolením k těžbě, které mu těžař nebo vlastník lesa předloží. Dřevorubec se může dopustit trestného činu poškození lesa dle § 295 trestního zákoníku. Dřevorubci byli uznáni vinnými na základě toho, že káceli zdravé neoznačené stromy a byli si vědomi skutečnosti, že k takové činnosti nemohlo být vydáno žádné povolení. Nemá-li dřevorubec patřičné povolení, nemůže provádět těžbu tak, že by ve zdravém lese provedl kompletní vykácení lesního porostu. Zahraniční dělníci, musejí být srozumitelně poučeni, že mohou kácet pouze stromy označené značkou k těžbě. V případě porušení této zásady připadá do úvahy také trestněprávní odpovědnost organizátora těžby jako nepřímého pachatele.

Vlastník lesa je povinen kontrolovat stav stromů v blízkosti frekventovaných cest, popř. cyklostezek, kde se nacházejí stromy, které by mohly ohrozit osoby vstupující do lesa. U stromů v blízkosti turisticky využívaných cest, musí vlastník lesa dbát zvýšené obezřetnosti a provádět důkladnější kontrolu stavu porostů.

Neučinil-li vlastník lesního pozemku žádnou kontrolu stromů v blízkosti cyklostezky, nezjistil závadný stav řady stromů a nepřijal žádná opatření, aby odstranil nebo alespoň omezil riziko pádu stromu na cyklotrasu, porušil tak svoji prevenční povinnost a odpovídá tak za škodu tím způsobenou.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2358/213 vyplývá, že vlastník pozemku (případně vlastník komunikace) neodpovídá za pád stromu, který byl zdravý, měl adekvátní kořenový systém a nevykazoval hnilobné změny. Strom – dub se vyvrátil v důsledku mimořádného srážkového úhrnu a nárazů větru. I když byl strom v náklonu na pozemní komunikaci, jednalo se o nepředvídatelnou událost způsobenou náhodným souběhem extrémních klimatických podmínek. Jak lesní zákon, tak občanský zákoník upravuje povinnost předcházet hrozícím škodám, nezakládá však absolutní odpovědnost za všech okolností za pád stromu ze sousedního pozemku. Vlastník, který za takové situace nemohl nebezpečí pádu stromu objektivně předvídat, neporušil povinnost provést nezbytně nutná opatření k zabezpečení komunikace proti hrozící škodě.

Strana 4 z 5