Judikáty
V dané věci Městský soud v Praze řešil žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – České inspekce životního prostředí a dále proti rozhodnutí Ministerstva ŽP, jako odvolacího orgánu. Žalobou se subjekt – lesní podnik, domáhal zrušení správní sankce za neoprávněné dozalesnění lesních pozemků, které jsou součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Sankce správního orgánu byla rozdělena do tří částí: za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů ve výši 100.000,- Kč, za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin 100.000,- Kč za vykonávání zakázané činnosti v evropsky významné lokalitě ptačí oblasti, pro kterou je vyžadován souhlas orgánů ochrany přírody 300.000,-Kč, poškozeny měly být, mimo jiné, stanoviště chráněných druhů rostlin Koprníku štětinolistého, Prhy chlumní a zvláště chráněného druhu živočicha Tetřívka obecného. Lesní podnik se hájil tím, že postupoval dle rozhodnutí orgánů státní správy, jímž byl pozemek prohlášen za PÚFL a bylo vydáno územní rozhodnutí o změně využití území…
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tematicky navazuje na předchozí judikát pod sp. zn. 28 Cdo 2307/2015, vážící se k nároku církve na vydání historického církevního majetku – zemědělského pozemku, začleněného do komplexních pozemkových úprav a dále jej rozvíjí. Soudy v níže popsaném rozhodnutí řešily spor mezi církevní organizací jako žalobce proti dvěma žalovaným, a to obci a České republice. Předmětem sporu byl lesní pozemek, který církevní organizace nárokovala podle zákona č. 428/2012 Sb., jako restituci historického církevního majetku. V řízení před okresním a krajským soudem nebyla úspěšná, kdy soudy zamítnutí žaloby na určení vlastnického práva, odůvodnily skutečností, že lesní pozemek byl začleněn do komplexních pozemkových úprav a není tedy možné, domáhat se určení vlastnického práva z titulu restitučního nároku dle zákona č. 428/2012 Sb. Církev ve věci podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Tento však dovolání odmítl, s poukazem na existující judikaturu. Soud odkázal na rozhodnutí pod sp. zn. 2307/2015, ve…
V dané věci Městský soud v Praze řešil odvolání žalobkyně proti návrhu komplexní pozemkové úpravy. V rámci pozemkové úpravy se jednalo o parcely z velké části vedené ve zjednodušené evidenci. Pozemky ve zjednodušené evidenci jsou zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků. Tyto pozemky se v katastru nemovitostí evidují s využitím bývalého pozemkového katastru a pozemkových knih. Provedení Pozemkových úprav ve vztahu k těmto pozemkům má za následek ukončení jejich zjednodušené evidence a promítnutí nových pozemků do katastru nemovitostí. Pozemkové úpravy v daném případě zasahovaly i do záplavového území a bylo třeba vybudovat nové koryto potoka. Pozemková úprava také sloužila jako nástroj obnovy území a uskutečnění protipovodňových opatření. Koryto potoka bylo v návrhu vedeno přes pozemky, které podle nové úpravy měly být ve vlastnictví státu nebo obce, z důvodu snazšího zajištění údržby. Žalobkyně navrhovala vést vodní tok přes pozemky v jejím…
V dané věci soudy řešily spor mezi církevní organizací jako žalobce proti žalovaným obchodní společnosti a druhému žalovanému České republice – Státnímu pozemkovému úřadu. Církev se domáhala navrácení pozemků, které jí byly odňaty bez náhrady podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Tyto pozemky byly před účinností zákona č. 428/2012 Sb., v rámci komplexních pozemkových úprav začleněny do nově vzniklých parcel a přečíslovány. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a vyžití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Vlastníkem pozemků zůstala Česká republika – Státní pozemkový úřad (která vlastnictví nabyla na základě rozhodnutí pozemkového úřadu v rámci komplexních pozemkových úprav), která přenesla omezení převodu vlastnického práva z původních parcel na nově vzniklý pozemek, který svou výměrou odpovídal původním historickým pozemkům církve, ale jednalo se o jiné…
Níže uvedené usnesení Ústavního soudu ČR rozvíjí a navazuje na Nález Ústavního soudu ČR ze dne 29.08.2012, sp. zn. II ÚS 3120/10, který se zabýval problematikou legitimního očekávání církevní organizace ve vydání pozemků v rámci restitučního řízení a zohledněním historických skutečností v soudním sporu. Usnesení Ústavního soudu ČR, které bylo vydáno po zmíněném nálezu, reflektuje spor církevní organizace a státního podniku o určení vlastnického práva k lesnímu pozemku, který byl znárodněn státem v roce 1949. Spor o lesní pozemek byl zahájen ještě v době před vydáním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Církevní organizace nebyla v soudním řízení úspěšná a soudy – okresní a krajský, její nárok zamítly s poukazem, že dosud nebyla vydána právní norma, na základě které by bylo možné restituční nárok uplatnit. Rovněž dovolání podané církevní organizací k Nejvyššímu soudu ČR bylo odmítnuto. Církevní organizace následně podala Ústavní stížnost, kterou se…
V dané věci se jednalo o spor církve a státu o soubor majetku, který tvořil zemědělskou usedlost (pole, louky, lesy, rybníky, pastvinu a zahradu). Majetek byl v roce 1949 bez náhrady odňat státem podle zákona č. 46/1948 Sb. Soudní spor se uskutečnil v době po vydání zákona č. 428/2012 Sb., zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Církev svůj nárok na vydání pozemků opírala o zásadu vydání majetku tvořících funkční celek (tj. ekonomicky-hospodářskou jednotku). Původní vlastnictví církve bylo doloženo opisem z pozemkové knihy z roku 1884. Tyto pozemky, jejichž původním vlastníkem byla církev, tvořily tzv. knihovní těleso. Knihovní těleso bylo obvyklo tvořeno nemovitostmi, které byly ve vlastnictví jedné osoby v daném katastrálním území. Shora uvedený zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, preferuje vydání pozemků původnímu majiteli – církvi, s cílem zachovat stávající funkční celky a plně obnovit ty funkční celky, které v rámci původního majetku registrovaných církví se…