Judikáty
Smyslem odborné správy lesů v kategorii lesů zvláštního určení a ve zvláště chráněných územích, je vyloučit živelnou těžbu dřevní hmoty. Využití dřevní hmoty z těchto lesů je proto omezeno a vlastník lesa musí toto respektovat podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení majetku poškozeného, které by bylo možno důvodně očekávat. Újma spočívající v ušlém zisku vlastníka lesa a finanční ztráty plynoucí z nemožnosti prodat dřevo ze stromů napadených kůrovcem, budou vlastníku lesa kompenzovány při prokázání takto vzniklé ztráty. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.06.2004, sp. zn. 25 Cdo 119/2003.
Náhrada zvýšených nákladů na hospodaření v lesích zvláštního určení, spočívající v ušlém zisku v důsledku omezení těžby, je poskytována podle zvláštních právních předpisů. Vlastník lesa zvláštního určení je povinen strpět omezení při hospodaření v těchto lesích a dodržet opatření uložená orgánem státní správy lesů. Za splnění uvedených povinností náleží vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.07.2010, sp. zn. 25 Cdo 4/2008
Hospodaření v lesích musí probíhat, tak aby byly udrženy všechny funkce včetně funkce hospodářské. Hlavní zásadou je vyloučení živelné těžby dřevní hmoty a regulovat ji podle lesních hospodářských plánů a osnov. Při těžbě musí vlastník lesního pozemku respektovat vlastnické právo sousedních vlastníků a nesmí těžit porosty ze sousedního pozemku. Jedná-li se o nájemce lesa, musí si počínat tak, aby nedošlo ke škodě na pronajatém lesním pozemku. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2002, zn. 25 Cdo 766/2000.
Lesní školka není pozemkem určeným k plnění funkcí lesa, ale slouží pouze jako reprodukční materiál k obnově lesa. Pěstební materiál lesní školky nelze považovat za trvalý porost – lesní pozemek. Pozemek lesní školky je pouze produkční plochou pěstování sadebního materiálu. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.08.2004, zn. 25 Cdo 73/2004.
Dle konstatování soudu probíhá hospodaření vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Podmínky určují, že dotaci na jeden pozemek nemohou pobírat dva různé subjekty, např. vlastník a nájemce jako hospodařící subjekt. Tímto způsobem získaná dotace se považuje za neoprávněnou a musí být vrácena. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 01.04.2014, sp. zn. 1 As 95/2014.
Žádost o dotaci ze SZIF v rámci Programu rozvoje venkova ČR je dobrovolná a žadatel musí splnit podmínky vyhlášené pro její poskytnutí a plnění. Dopředu si musí zvážit své ekonomické možnosti a splnitelnost kritérií, které udělení dotace předpokládá. Pokud podmínky dotace nesplní, stíhá jej povinnost vrátit dotaci nebo její část. Tato pravidla platí obecně pro všechny dotace ze státních fondů. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24.02.2016, zn. 9 A 186/2012.