Judikáty
V posuzovaném případě se jednalo o problematiku fiktivního nadhodnocení těžebních práv za účelem získání nadměrného odpočtu DPH. Společnost X uplatnila odpočet na základě faktury za nákup výlučných práv k těžbě lesního porostu na pozemku v k. ú. Aš. Ústavní soud v tomto řízení přezkoumával rozhodnutí obecných soudů, která uznala stěžovatele (J. P., předsedu představenstva společnosti X) vinným ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve stádiu pokusu. Skutková zjištění Obecné soudy identifikovaly několik faktorů, které svědčily o podvodném charakteru transakce. Podle soudů se jednalo se o extrémní nadhodnocení těžebních práv. Cena těžebních práv byla v uměle vytvořeném řetězci navýšena z původních 2 650 000 Kč na 19 140 745 Kč bez DPH. Na daném pozemku mohlo být vytěženo maximálně 1 465 tun dendromasy, avšak bylo deklarováno množství 11 000 tun dendromasy, což neodpovídalo reálné schopnosti pozemku. Do obchodu byly zapojeny subjekty (družstvo DORDYAY, KCDSPOL), jejichž statutárními orgány byly…
V posuzovaném případě byl řešení střet mezi ochranou lesa před kůrovcem a ochranou přírody v CHKO Jeseníky, Předmětem sporu bylo povolení výjimky ze zákazů v 1. a 2. zóně CHKO Jeseníky pro asanaci kůrovce pomocí intenzivních technologií (včetně vzniku holin nad 1 ha). Na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení (Lesy České republiky, s.p.) ze dne 2. 11. 2021 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky rozhodnutím ze dne 20. 5. 2022 povolila podle § 43 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, výjimku ze zákazu uvedeného v § 26 odst. 3 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů. Tato výjimka byla povolena s platností do 31. 12. 2024…
Ústavní soud rozhodoval o stížnosti manželů N. (stěžovatelů), kteří se domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu. Jádrem sporu bylo zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby (zahradního domku a skladu mechanizace) na pozemku v k. ú. Pohoří u Prahy v blízkosti lesa. Městský úřad Jílové u Prahy rozhodnutím ze dne 26. července 2021 zamítl podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen "stavební zákon"), ve spojení s § 149 odst. 4 správního řádu, žádost stěžovatelů o dodatečné povolení stavby "zahradního domku a skladu zahradní mechanizace s přístřeškem na uskladnění dřeva" na pozemku parc. č. X v k. ú. Pohoří u Prahy. Rozhodl tak na základě negativního závazného stanoviska Městského úřadu Černošice, Odboru životního prostředí ze dne 21. prosince 2020, které vyhodnotilo předmětné stavby jako rizikové ve smyslu nepřímého působení na sousední les a rozporné s § 11 odst. 1 lesního zákona, podle…
V projednávaném případě se jednalo o přezkum zákonnosti uznání nové honitby při současném zrušení honitby původní a problematiku hranic na rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Jádrem sporu bylo rozhodnutí Městského úřadu Horšovský Týn, který současně rozhodl o zrušení původní vlastní honitby „Oseva Semněvice“ na žádost držitele - Česká republika – Státní pozemkový úřad a zároveň o uznání nové společenstevní honitby „Semněvice I.“ ve shodných hranicích. Řešena byla také právní otázka, zda uznání nové honitby za těchto okolností omezuje skutečnost, že její hranice tvoří zčásti rozhraní zemědělských a lesních pozemků, čemuž by se podle § 17 odst. 6 zákona o myslivosti mělo bránit. Po odvolání žalobce (stěžovatele) S. F., jehož pozemky byly začleněny do původní honitby a poté do honitby nové, žalovaný - Krajský úřad Plzeňského kraje svým rozhodnutím změnil výrok I. rozhodnutí městského úřadu tak, že se původní honitba ruší (nikoli zaniká) a ve výroku II. vypustil větu, že po…
Předmětem sporu bylo určení, že cesta na pozemku osoby zúčastněné na řízení (F. S.) je veřejně přístupnou účelovou komunikací a spor byl veden o odstranění závory, která bránila v odvozu dřeva z lesních pozemků. Žalobce (B. Š.) argumentoval tím, že jiná cesta k jeho pozemkům (přes obec Malá Skalice) není pro těžkou lesní techniku vhodná nebo legálně přístupná (kvůli dopravnímu značení a technickým parametrům), a proto je pro něj tato konkrétní lesní cesta nezbytnou komunikační spojnicí (tzv. nutná komunikační potřeba). Žalobce (B. Š.) se v celém správním a následně soudním řízení domáhal především určení existence veřejně přístupné účelové komunikace na konkrétní cestě v lese. Jeho žádost a následná žaloba týkaly těchto bodů: Deklarování veřejného charakteru cesty: Žalobce žádal, aby správní orgány (obecní úřad a následně krajský úřad) potvrdily, že cesta vedoucí přes pozemek (ve vlastnictví F. S.) je veřejně přístupnou účelovou komunikací podle zákona o pozemních komunikacích. Zajištění přístupu k…
Stěžovatelka napadla ústavní stížností rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, které potvrdily pokutu 500 000 Kč za přestupek spočívající v neprovedení asanace kůrovcových ohnisek v roce 2018 a vytvoření tím podmínek pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů. V ústavní stížnosti namítala porušení práva na soudní ochranu (čl. 36 Listiny) a nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Stěžovatelka konstatovala, že v opravných prostředcích uváděla, s jakým úmyslem pozemky formálně nabývala (jako zajištění úvěrů pro svou mateřskou společnost) a že zcela legitimně očekávala, že její vlastnické právo k pozemkům bude mít jen velmi krátkého trvání (k doplacení úvěrů a tím i k naplnění rozvazovací podmínky mělo dojít do 4 měsíců). Dodala, že s předchozím vlastníkem bylo jasně dohodnuto, že po tuto přechodnou dobu bude veškeré povinnosti vykonávat tento předchozí vlastník (tj. i případná preventivní opatření proti šíření kůrovce). Tvrdila, že jednala v omylu a že neexistuje příčinná souvislost mezi jejím (ne)jednáním a…