„Já do lesa nepojedu, já do lesa nepůjdu…“ - pád stromu na motocyklistu při krádeži dřeva

Při krádeži dřeva došlo pádem neodborně káceného stromu na veřejnou komunikaci k těžké újmě na zdraví spolujezdce a k újmě na zdraví řidiče motocyklu. Viník závažné nehody D. V. měl v úmyslu kmen stromu odcizit, a proto jej chtěl pokácet tak, aby nebyl při této činnosti spatřen. Automobil s přívěsem, kterým na místo přijel, zaparkoval tak, aby z cesty nebyl vidět. Neudělal nic, aby upozornil případné chodce či projíždějící osoby na místo provádění takovéto nebezpečné činnosti. 

Při kácení padající kmen stromu dopadl na projíždějící motocyklový skútr, spolujezdce kmen udeřil do čelní části helmy a srazil z motocyklu. Spolujezdec utrpěl zranění, a to difuzní otok mozku, frakturu lební, střední a přední jámy lební, frakturu obličejového skeletu a byl transportován leteckou záchrannou službou do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Motocykl ještě podjel pod kmenem a padající kmen vymrštil z motocyklu řidiče, který dopadl na zpevněnou cestu a utrpěl pohmoždění pravého loketního kloubu a pohmoždění pravé kyčle.

D. V. (dovolatel) byl obviněn a rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 19. 3. 2018 uznán vinným, že dne 11. 7. 2015 v katastru obce XY, okres Jičín, řezal motorovou pilou pahýl stromu - jasanu o délce kmenu 7 m a průměru ve své spodní části 31 cm, přičemž dostatečně nezajistil bezpečnost osob pohybujících se v jeho bezprostředním okolí a na přilehlé zpevněné cestě v prostoru ohroženém při kácení stromu.

Místo porážení stromu si řádně nezajistil, neoznačil a ani k práci nepřibral další náležitě poučenou osobu, čímž nedodržel obecné zásady bezpečnosti práce, a porušil tak ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť vyžadují-li to dané okolnosti, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

Jednání obviněného soud právně kvalifikoval jednak jako přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a jednak jako přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu uložil podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu rovněž uložil povinnost nahradit škodu Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, se sídlem Vinohradská 2577/178, Praha 3.

Proti rozsudku si podal obviněný odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který je podle § 256 tr. ř. zamítl.

Obviněný se s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a podal proti němu dovolání k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud se v tomto směru plně ztotožnil s názorem státního zástupce a soudů, nižších instancí, že nezodpovědné a nebezpečné jednání obviněného spočívající v kácení stromu při absenci jakýchkoli bezpečnostních opatření vedlo k poškození spolujezdce těžkou újmou na zdraví a řidiči způsobilo újmu na zdraví.

Konstatoval, že dovolatel kácel strom proto, aby jej majiteli lesa odcizil, a že již z tohoto důvodu chtěl nepochybně místo takové „těžby“ utajit a nikoliv na ně kohokoliv upozorňovat, a proto ukryl své vozidlo i přívěs tak, aby je nebylo možno z cesty vidět. Při kácení předmětného kmene stromu porušil veškeré povinnosti, byl osobou „řádně neproškolenou“, kácel „bez řádného označení místa“, činil tak „při nedostatečném zajištění prostoru vymezeného kruhovou plochou o poloměru dvou délek káceného stromu“, navíc „s dopadem kmene do prostoru účelové komunikace v celé její šíři.

Nejvyšší soud proto podané dovolání obviněného jako zjevně neopodstatněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. 

Právní věta: 

Při kácení stromu se nesmí nikdo nacházet, v prostoru jeho dopadu, neboť v opačném případě může dojít ke zranění či dokonce usmrcení osob. Jestliže pak uvedenou povinnost ten, kdo kácení stromu provádí poruší, případně si k práci nepřibere další náležitě poučenou osobu, jedná se o porušení obecné prevenční povinnosti ve smyslu § 2900 občanského zákoníku takové intenzity, že je třeba ji posoudit jako porušení důležité povinnosti ve smyslu trestního zákoníku v daném případě konkrétně § 147 odst. 2 a § 148 odst. 1 tr. zákoníku.        

Je přitom nerozhodné, zda účelem těžby je legální dispozice se dřevem, nebo jeho krádež. 

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.02.2019, sp. zn. 8 Tdo 1533/2018

Další informace

  • Instance: Nejvyšší soud
  • Datum rozhodnutí: 19.únor 2019
  • Právní předpisy: Trestní zákoník