Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se věnuje problematice změny lesního hospodářského plánu (LHP) po dobu jeho platnosti. Vlastníku lesa tato změna nebyla správním orgánem umožněna, proto se změny domáhal soudně. Krajský soud žalobu zamítl, nicméně Nejvyšší správní soud vlastníkem podané kasační stížnosti vyhověl.

Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá tato právní věta. Lesní zákon výslovně nezakotvuje možnost ukončení platnosti lesního hospodářského plánu. Dle rozhodnutí soudu je změna lesního hospodářského plánu možná, kdy správní orgán musí zhodnotit dosavadní naplnění stávajícího hospodářského lesního plánu.

Do nového lesního hospodářského plánu mohou být zahrnuta pouze taková závazná ustanovení, která odpovídají reálnému stavu území a zohlední vytěžení přípustného objemu dřeva. Je tak upřednostněn dlouhodobý pohled na stav, vývoj i ochranu lesa. Systém deceniálního hospodaření v lesích vlastníku lesa nebrání, aby vytěžil objem dřeva odpovídající maximální celkové výši těžeb dříve, z důvodu hospodářských nebo mimořádné události.

Změna závazných ustanovení LHP se musí týkat shodného území (lesního hospodářského celku) nebo z něj vyčleněného území. Závazná ustanovení LHP musí reflektovat stav konkrétních lesních porostů a není možné, aby cestou změny byla závazná ustanovení vztažena na jiné lesní pozemky, než pro které byl zpracován platný LHP.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14.09.2016, sp. zn. 1 As 287/2015