V souzené věci se přečinu podvodu a krádeže obviněný D. K. (dovolatel) dopustil tím, že koncem měsíce listopadu roku 2015 v K. navštívil v místě trvalého bydliště poškozenou R. M., kdy v úmyslu podvodu se na úkor poškozené obohatit, ji nepravdivě informoval o tom, že v lesním porostu, který poškozená vlastní v katastrálním území k. ú. obce S.-M., stejně jako na lesních pozemcích jiných majitelů, došlo k polomům, a že je s revírníkem Lesů České republiky, s. p., Lesní správy S., domluven na odstranění následků polomů. Poškozené navrhl odkoupení stromů, které vytěží, a to za částku 10.000,- Kč. Poškozená v přesvědčení, že se jedná pouze o prodej stromů z polomu, podepsala kupní smlouvu mezi ní a M. B., která se v rozporu s ústní dohodou vztahovala na veškeré stromy (dřevo) nacházející se na jejích pozemcích. Obviněný D. K. (dovolatel) věděl, že na pozemcích poškozené k rozsáhlému polomu nedošlo, že kupní smlouva na rozdíl od ústní dohody se vztahuje na veškeré stromy na pozemcích a skutečná hodnota prodávaných a později vytěžených stromů je několikanásobně vyšší, čímž poškozené R. M. způsobil škodu ve výši nejméně 74.635,- Kč.
Přečin krádeže podle § 205 odst. 1, 3 tr. zákoníku podle skutkových zjištění obviněný D. K. spáchal tím, že společně s obviněným M. B. po předchozí vzájemné domluvě v přesně nezjištěné době, provedli ve smíšeném lesním porostu v k. ú. S., bez vědomí vlastníků lesních pozemků a bez řádného povolení Městského úřadu K., odboru životního prostředí a územního plánování, neoprávněnou těžbu stromů v rozporu s § 33 zákona č. 289/1995 Sb., a vytěžené stromy odcizili a tímto jednáním způsobili jmenovaným poškozeným škodu v celkové výši 64.468,- Kč. Došlo tak ze strany obviněných k neoprávněnému vytěžení lesních pozemků pěti vlastníků, které sousedily s lesním pozemkem poškozené R. M., o kterém věděli, že je vykolíkován a vykáceli podstatně širší oblast, než jim byla ze strany lesního hospodáře barevně označena.
Za toto jednání byl obviněný D. K. rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 17. 10. 2017 uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za což byl podle § 205 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené R. M. částku 74 635 Kč jako náhradu způsobené škody. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného M. B. Obviněný se proti rozsudku odvolal ke krajskému soudu, který rozsudek okresního soudu potvrdil.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání k Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud uvedl, že trestněprávně jednání je nutno posuzovat z hlediska jeho smyslu a obsahu, nikoli s ohledem na jeho případnou platnost podle norem jiného právního odvětví.
Rozhodným v konkrétním případě bylo, že obviněný se vůči poškozené dopustil jednání podvodné povahy, jež spočívalo v uvedení poškozené v omyl, a to se záměrem obohatit se, a poškozená ovlivněna takovým působením obviněného, ve stavu svého omylu učinila majetkovou dispozici ke své škodě. Dovolací soud dále konstatoval, že v projednávané věci není dán žádný rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Z rozhodnutí nalézacího soudu, s nímž se soud odvolací ztotožnil, vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Nejvyšší soud zhodnotil, že nalézací soud postupoval při hodnocení důkazů důsledně a učinil skutková zjištění, která řádně zdůvodnil.
Nejvyšší soud dovolání proto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Právní věta
Pro zavinění ve formě eventuálního úmyslu mimo jiné zcela postačí, pokud si je pachatel alespoň v základních rysech vědom podstatných okolností, které ve svém souhrnu směřují ke vzniku protiprávního následku, jsou způsobilé ho přivodit a pachatel je smířen s jeho vznikem. O podvodné jednání jde i v případě, jestliže poškozený je schopen prověřit si skutečný stav rozhodných okolností, avšak je ovlivněn působením pachatele ve formě podání nepravdivých informací nebo zamlčení podstatných informací, takže si je v důsledku pachatelova jednání neověří buď vůbec, nebo tak neučiní včas.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.06.2018 sp. zn. 8 Tdo 724/2018