Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2358/213 vyplývá, že vlastník pozemku (případně vlastník komunikace) neodpovídá za pád stromu, který byl zdravý, měl adekvátní kořenový systém a nevykazoval hnilobné změny. Strom – dub se vyvrátil v důsledku mimořádného srážkového úhrnu a nárazů větru. I když byl strom v náklonu na pozemní komunikaci, jednalo se o nepředvídatelnou událost způsobenou náhodným souběhem extrémních klimatických podmínek. Jak lesní zákon, tak občanský zákoník upravuje povinnost předcházet hrozícím škodám, nezakládá však absolutní odpovědnost za všech okolností za pád stromu ze sousedního pozemku. Vlastník, který za takové situace nemohl nebezpečí pádu stromu objektivně předvídat, neporušil povinnost provést nezbytně nutná opatření k zabezpečení komunikace proti hrozící škodě.