V projednávaném případě byl řešení střet mezi veřejným zájmem na těžbě vyhrazených nerostů a zájmem na ochraně přírody (konkrétně druhovou ochranou zvláště chráněných druhů – ZCHD). Žalobcem byl environmentální spolek Zdravé Ktišsko, z.s., a osobou zúčastněnou na řízení (investorem) společnost GARNET GROUP a.s., která plánovala záměr „těžba v dobývacím prostoru Ktiš“. Žalovanou bylo Ministerstvo životního prostředí.
Případ byl před krajským soudem projednáván opakovaně. Již dříve soud předchozí rozhodnutí ministerstva životního prostředí zrušil, a to zejména pro procesní pochybení. Za stěžejní pochybení soud označil nedostatek v odvolacím řízení spočívající v tom, že žalovaný - Ministerstvo životního prostředí při odůvodnění veřejného zájmu vycházel z podkladů (Regionální surovinové politiky Jihočeského kraje a ročenky Surovinové zdroje České republiky – nerostné suroviny), aniž by s nimi účastníky řízení před vydáním rozhodnutí řádně seznámil a umožnil jim se k nim vyjádřit. Soud uzavřel, že tím žalovaný porušil právo účastníka vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu. Současně odkázal na judikaturu NSS týkající se práce správních orgánů s internetovými zdroji a publikacemi. Pokud správní orgán hodlá z takových podkladů vycházet pro skutkové závěry, musí o tom účastníky předem informovat a zajistit, aby bylo zřejmé, jaký konkrétní obsah podkladu byl použit.
Žaloba
Žalobce - Zdravé Ktišsko, z.s., namítal nedostatečně zjištěný skutkový stav a absence řádného hodnocení (§ 67 ZOPK). Tvrdil, že záměr těžby představuje závažný zásah do chráněných zájmů přírody, a proto měl investor povinnost zajistit komplexní hodnocení vlivu zásahu podle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Postup ministerstva, které toto hodnocení odmítlo s tím, že o závažný zásah nejde, označil za nesprávný.
Předložený botanicko-zoologický průzkum z července 2023 považoval žalobce za zcela nedostatečný podklad. Upozorňoval na to, že terénní šetření probíhalo pouze v krátkém období (květen–červenec 2023) bez uvedení konkrétních termínů a rozsahu, a nemohlo tak spolehlivě zachytit skutečný výskyt chráněných druhů.
Žalobce tvrdil, že správní orgány i investor dostatečně nereflektovali data z Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP) spravované AOPK ČR, ze které přitom vyplýval výskyt dalších zvláště chráněných druhů v dané lokalitě a jejím okolí (v replice pak výslovně zmiňoval riziko dotčení rysa ostrovida, sov a netopýrů).
Žalobce zpochybnil izolované posuzování záměru (lesní cesta), protože správní orgány neposuzovaly těžbu v souvislosti s dopravním napojením. Lesní cesta, která měla sloužit pro odvoz, není pro těžkou techniku způsobilá a bude vyžadovat rozšíření či zpevnění, což přinese další zásahy mimo dobývací prostor, které měly být hodnoceny společně. Tyto související zásahy měly být zahrnuty do celkového posouzení vlivů.
Žalobce zásadně odmítl postup ministerstva, které dovozovalo existenci veřejného zájmu automaticky přímo z novely horního zákona (§ 3 odst. 5). Žalobce argumentoval přechodnými ustanoveními této novely – jelikož bylo řízení zahájeno v roce 2023 (před účinností novely od 1. 1. 2024), muselo být dokončeno podle staré úpravy, kde žádná automatická zákonná presumpce neexistovala a veřejný zájem bylo nutné individuálně dokázat. Tvrdil, že na záměru žádný naléhavý veřejný zájem není, neboť jde o čistě soukromý podnikatelský záměr bez celospolečenského rozměru.
Správním orgánům vytkl, že veřejný zájem nijak nekvantifikovaly a neprovedly transparentní poměření, které by reálně prokázalo, že zájem na těžbě převáží nad zájmem na ochraně přírody. Žalobce napadl ministerstvo za procesní vadu, kdy v odvolacím rozhodnutí nově argumentovalo surovinovou závislostí a národní bezpečností, aniž by účastníkům řízení umožnilo se k těmto novým argumentům vyjádřit .
Krajský soud v Českých Budějovicích
Soud konstatoval nedostatečně zjištěný skutkový stav – absenci hodnocení závažného zásahu podle § 67 ZOPK. Soud shledal, že předložený biologický průzkum nebyl způsobilý unést závěr o nezávažnosti zásahu, protože neposkytoval přezkoumatelný obraz o rozsahu a spolehlivosti zjišťování v míře potřebné pro vyloučení důvodných pochybností. Průzkum uvádí pouze obecný časový rámec provádění terénních prací, avšak neobsahuje v přezkoumatelné podobě údaje o průzkumném úsilí – zejména konkrétní termíny, počet návštěv, rozsah a intenzitu šetření, vymezení mapovaných částí území a způsob práce s metodickými limity. Přitom právě tyto údaje jsou podstatné pro posouzení, zda závěr „nebylo zjištěno“ či „nebudou ovlivněny“ vypovídá o reálné absenci výskytu či dopadů, anebo je důsledkem zvolené metodiky či časového a územního omezení průzkumu.
Přesvědčivost průzkumu snižuje i žalobou poukazovaná skutečnost, že ačkoli tento průzkum konstatuje přítomnost rysa ostrovida v širším okolí záměru, jeho vliv na tento druh nijak metodicky nehodnotí. Jeho závěr o tom, že lze očekávat, že rys nebude záměrem nijak ovlivněn, je v dokumentu založen pouze na obecném tvrzení o velikosti areálu výskytu rysa, nikoli na cíleném posouzení či monitoringu odpovídajícím ekologii druhu a povaze vlivů záměru. Takový závěr lze v zásadě užít na jakýkoli chráněný živočišný druh, aniž by měl ve vztahu k hodnocení závažnosti zásahu vůči tomuto druhu jakoukoli vypovídací hodnotu. Jestliže tedy průzkum sám existenci tohoto ZCHD v dotčeném prostoru zmiňuje, avšak neprovádí žádné ověřitelné vyhodnocení jeho využívání území a citlivosti na rušení, fragmentaci či zvýšenou dopravu, nemůže současně sloužit jako spolehlivý podklad pro závěr, že záměr jako celek nepředstavuje závažný zásah do zájmů chráněných ZOPK. Tím spíše, pokud je takový průzkum fakticky jediným odborným dokumentem, z nějž má závěr o nezávažnosti vycházet.
Krajský soud uzavřel, že napadené rozhodnutí žalovaného neobstojí, neboť správní orgány nevycházely ze skutkového stavu zjištěného v rozsahu potřebném pro posouzení splnění zákonných podmínek pro povolení výjimky podle § 56 ZOPK. Závěr o tom, že zamýšlený zásah nepředstavuje závažný zásah do zájmů chráněných ZOPK, a že proto není třeba hodnocení podle § 67 ZOPK, byl opřen o biologický průzkum, který však postrádal přezkoumatelnou a ověřitelnou oporu pro takto významné závěry (zejména nebylo zřejmé, v jakém konkrétním rozsahu, kdy a jakou metodikou bylo území zkoumáno, a zda tomu odpovídá vypovídací hodnota výsledků).
Za této situace nebylo možné řádně, konkrétně a přesvědčivě provést ani kolizní úvahu o existenci a převaze jiného veřejného zájmu ve smyslu § 56 ZOPK, resp. (u druhů podléhajících přísnějšímu režimu – ochraně právem EU) o naplnění požadavku naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, neboť intenzitu zásahu do přírody nebylo možné na podkladě neúplně zjištěných skutečností řádně poměřit.
Krajský soud současně zdůraznil, že u druhů chráněných právem EU musel být veřejný zájem vymezen jako naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu. Žalovaný však tento aspekt v napadeném rozhodnutí nedostatečně konkretizoval a v potřebné míře neodůvodnil jak naléhavost, tak intenzitu a převahu veřejného zájmu v konkrétních skutkových souvislostech případu.
Soud dále shledal, že některé podmínky výjimky byly formulovány neurčitě,
a tím oslabovaly kontrolovatelnost a vymahatelnost uložených povinností. Týká se to podmínek založených na institutu ekodozoru, jehož odborná způsobilost nebyla ve výroku rozhodnutí vymezena objektivně ověřitelnými kritérii, a dále obecně formulovaných požadavků na omezení prašnosti, hluku a světelného znečištění bez vymezení alespoň základních měřítek a minimálních standardů.
Krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s.ř.s.
Právní věta
Zákonné prohlášení těžby výhradních ložisek za činnost ve veřejném zájmu (např. v § 3 odst. 5 horního zákona) nezakládá automatickou presumpci převahy tohoto zájmu v řízení o udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Veřejný zájem na těžbě, která je v současném ekonomickém prostředí primárně podnikatelskou činností soukromých subjektů za účelem zisku, musí být v kolizním řízení vždy individualizován, konkrétně kvantifikován a prokazován ve vztahu k danému místu, času a specifikům dotčené suroviny.
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11.03.2026, č. j. 57 A 18/2025-132