Předmětem sporu byl návrh na zrušení opatření obecné povahy (OOP) č. 1/2024, kterým obec Zduchovice vyhlásila stavební uzávěru. Tato uzávěra dočasně zakazovala realizaci jakéhokoli druhu oplocení na specifikovaných lesních pozemcích s určitými výjimkami (udržovací práce nebo jednořadé oplocení proti zvěři u lesních školek a prvků ekologické stability). Doba trvání uzávěry je omezena do vydání nové změny č. 2b Územního plánu Zduchovice, maximálně však na 6 let.

K vydání OOP vedly zastupitelstvo obce následující důvody. Připravovaná změna č. 2b územního plánu počítá s přesnějším vymezením regulativů týkajících se možnosti zřízení oplocení lesních ploch v nezastavitelném území obce Zduchovice. Jejím cílem je ochrana životního prostředí v nezastavěné volné krajině a zachování její celistvosti a průchodnosti pro volně žijící organismy. Na dotčeném území je totiž vymezeno regionální biocentrum RBC 856 Na altánku a dále nadregionální biokoridor NK60.

Oborní chov přitom ohrožuje lesní porost, zejména jeho bylinné a keřové patro. Je proto v rozporu s veřejným zájmem na vytváření územního systému ekologické stability. OOP má rovněž předejít omezení vstupu do lesů v turisticky velmi cenné lokalitě. Velký oplocený celek by dále zasahoval i do krajinného rázu. Stavební uzávěra tak má do schválení změny č. 2b územního plánu zamezit nežádoucímu oplocení lesních ploch.

Navrhovatelka podala ke Krajskému soudu v Praze Návrh na zrušení opatření obecné povahy obce Zduchovice č. 1/2024 – územního opatření o stavební uzávěře.

Záměrem navrhovatelky - (Vojanovy sady, spol. s r.o.)  bylo vybudovat na dotčených pozemcích „oplocení obory - Jelení vyhlídka“ pro oborní chov jelenů. Tvrdila, že přijatá uzávěra je nezákonná, nepřiměřená, diskriminační a účelově obchází dřívější rozsudek soudu. Navrhovatelka svůj návrh na zrušení stavební uzávěry postavila na následujících hlavních argumentech:

1. Bránění v plnění zákonných povinností (ochrana lesa a péče o zvěř) Navrhovatelka tvrdila, že vybudování „oplocení obory - Jelení vyhlídka“ pro oborní chov jelenů je nezbytné pro to, aby mohla řádně plnit své povinnosti v lesním hospodářství. Argumentovala tím, že existence obory by jí umožnila mnohem snazší a efektivnější regulaci stavu zvěře, respektive ochranu lesa před jejím působením. Uzávěra jí v tomto plnění povinností podle lesního zákona brání.
2. Navrhovatelka namítala, že stavební uzávěra je vůči ní diskriminační, protože byla obcí zacílena pouze a výhradně na její pozemky. Tvrdila, že opatření bylo vytvořeno ryze účelově a selektivně proti jejímu konkrétnímu stavebnímu záměru, zatímco ostatních vlastníků lesů v obci se nedotýká.
3. Jedním z klíčových argumentů bylo tvrzení, že obec vydáním této stavební uzávěry pouze účelově obchází dřívější rozsudek soudu (č. j. 59 A 10/2024-70). Tímto předchozím zásahem soud zrušil dřívější regulaci, která navrhovatelce bránila ve stavbě a navrhovatelka argumentovala, že obec se snaží novou stavební uzávěrou nezákonně a „oklikou“ prosadit ten samý zákaz, který jí soud již jednou zrušil.
4. V obecné rovině navrhovatelka považovala opatření obecné povahy č. 1/2024 za nezákonné a nepřiměřené (disproporční) s tím, že plošný zákaz jakéhokoliv oplocení představuje příliš razantní a nedůvodný zásah do jejího ústavně zaručeného vlastnického práva k dotčeným pozemkům.

Odpůrce - Zastupitelstvo obce Zduchovice

Obec uzávěrou dočasně reagovala na proces přípravy nového územního plánu a chtěla zabránit výstavbě obory do doby schválení přesných regulativů. Své rozhodnutí odůvodnila nutností ochrany životního prostředí, zamezením fragmentace volné krajiny a udržením její prostupnosti pro volně žijící organismy. Dále poukázala na riziko, že by oborní chov mohl vést k přezvěření a zničení porostů (bylinného a keřového patra), což by závažně narušilo lokální ÚSES.

Krajský soud v Praze

Soud předeslal, že při vydávání stavební uzávěry – a tedy ani při jejím soudním přezkumu – nelze zkoumat, zda je řešení připravované v územním plánu správné.
Tyto otázky mají své místo až v procesu přípravy územního plánu, případně při jeho soudním přezkumu.

Vzhledem k tomu, že oplocení obor je podle stavebního zákona 2021 drobnou stavbou nevyžadující povolení, upřesnil, že i stavby ve volném režimu musejí být v souladu s platnou územně plánovací dokumentací nebo s platným územním opatřením.

Soud se s návrhovými body podrobně vypořádal a dospěl k závěru, že odpůrce (obec) řádně zdůvodnil zákonné podmínky pro uvalení stavební uzávěry a dokument vyhodnotil jako přezkoumatelný. Argumenty obce ohledně ochrany životního prostředí, zachování celistvosti krajiny, průchodnosti pro volně žijící organismy a předcházení poškození prvků ÚSES považoval soud za racionální a legitimní důvody k omezení stavební činnosti.

Soud zamítl tvrzení navrhovatelky, že jí stavební uzávěra brání plnit zákonné povinnosti při ochraně lesa. Povinnost chovat zvěř ve stanoveném rozmezí se vztahuje na uživatele honitby nezávisle na tom, zda existuje obora. Kromě toho uzávěra nadále zřizování klasických lesnických ochranných oplocenek proti zvěři umožňuje formou výjimky.

Námitku, že byla uzávěra cílena pouze na pozemky navrhovatelky, shledal soud jako nedůvodnou. Uzávěra se navrhovatelky dotkla výhradně proto, že její lesní pozemky byly předchozím soudním zásahem vyňaty z platné regulace oplocení.
U všech ostatních vlastníků lesních pozemků v obci ale stále platí omezení výstavby oplocení podle stávajícího územního plánu.

Navrhovatelka argumentovala tím, že se obec snaží nezákonně prosadit regulaci, kterou soud již jednou v rozsudku č. j. 59 A 10/2024-70 zrušil. Soud tuto námitku vyvrátil konstatováním, že tehdy ke zrušení dřívější regulace došlo primárně kvůli procesní chybě obce (absence opakovaného veřejného projednání), a nikoliv
z důvodu, že by zrušené regulativy byly věcně nezákonné či nepřiměřené.

Soud hodnotil, zda vzhledem k této fázi pořizování změny č. 2b územního plánu představuje OOP co nejmenší možný zásah do práv navrhovatelky. Dospěl přitom k závěru, že ve vztahu k části pozemků navrhovatelky nemůže stavební uzávěra obstát. Zavádí pro ně omezující regulaci, která je vzhledem k pokročilému stádiu projednávání návrhu změny č. 2b územního plánu již nepřiměřená

Plošný absolutní zákaz stavby obory vyhodnotil soud jako nepřiměřený zásah
do vlastnických práv v těch částech lesa, kde není navrhován systém ekologické stability (ÚSES). V partiích pozemků, které se prostorově s ÚSES překrývají,
však veřejný zájem na ochraně přírody nad vlastnickým právem převážil, a uzávěra zde zůstala platná.

Soud závěrem konstatoval, že rozhodnutí stanovuje, že ochrana územního systému ekologické stability a prostupnosti krajiny před fragmentací patří mezi relevantní veřejné zájmy, na jejichž základě může samospráva dočasně zakázat budování oborních oplocení v lese formou stavební uzávěry. Nástroj územního plánování (včetně stavební uzávěry) však musí plně respektovat ústavní požadavek přiměřenosti. Plošné blokování výstavby oplocení na velkých územích ztratilo právní podklad v částech, kde specifický ochranný režim (jako je právě ÚSES) absentoval.

Soud návrhu vyhověl pouze částečně. Opatření obecné povahy (stavební uzávěra) soud zrušil pouze v rozsahu, v jakém na těchto pozemcích není navrhován územní systém ekologické stability (ÚSES) podle výkresu návrhu změny územního plánu. Ve zbytku byl návrh zamítnut a stavební uzávěra tak na územích zahrnutých do ÚSES plně obstála.

Právní věta

1. Ochrana prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) a snaha o zachování prostupnosti krajiny proti její fragmentaci představují legitimní veřejné zájmy, k jejichž prozatímní ochraně při pořizování změny územního plánu může obec využít institut stavební uzávěry zakazující výstavbu oborních oplocení na lesních pozemcích.
2. Plošný absolutní zákaz realizace oplocení je však zásahem do vlastnického práva, který neobstojí v testu proporcionality v rozsahu, v němž dopadá i na ty (části) lesních pozemků, na kterých vymezení ÚSES či jiný srovnatelný veřejný zájem v připravovaném územním plánu navrhován není.

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17.12.2025, sp. zn. 3 Tdo 28/2026