Judikáty
Nezbytnou cestu nelze zřídit jen za účelem parkování vozidel před domem. Ke zřízení nezbytné cesty nepostačuje nutnost zajištění vjezdu vozidlům pro složky IZS. Nabídne-li vlastník pozemku řešení smlouvou formou pronájmu, nemůže být žalobcem kategoricky požadováno variantní řešení buď odprodej pozemku nebo zřízení služebnosti nezbytné cesty. V tomto případě soud nevyhověl žalobě. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.04.2014, sp. zn. 22 Cdo 1995/2013, část občanskoprávní
Je-li vlastníkem nabízen odprodej pozemku za tržní cenu, místo zřízení práva služebnosti cesty, soud nevyhoví podané žalobě na zřízení služebnosti nezbytné cesty. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 04. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1171/2016
Pro vznik účelové komunikace je rozhodné naplnění čtyř znaků: 1) jedná se o stálou a v terénu patrnou dopravní cestu, určenou k užití silničními vozidly a chodci, 2) slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, 3) vlastník dal (byť i konkludentní) souhlas k obecnému užívání své cesty veřejnosti, 4) cesta naplňuje nutnou komunikační potřebu. rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně, ze dne 10. 08. 2016, sp. zn. 6 As 19/2016
Vlastník lesa odpovídá za stav svého lesa a je povinen stromy napadené kůrovcem odstranit v termínech, jak mu ukládá lesní zákon. Je odpovědný za ohrožení životního prostředí, pokud v důsledku jeho opomenutí dojde k výletu kůrovce a ohrožení dalších částí lesa. V těchto případech na vlastníka lesa dopadá správní odpovědnost. Odpovědnostní následky nastávají v době, kdy po stanoveném datu nebylo kůrovcem napadené dřevo z lesa vyvezeno a na stromech byly patrné výletové otvory, dokládající rozšíření kůrovce do okolí.
Opomenutí vlastníka kontrolovat svůj les, kdy v tomto důsledku došlo k výletu kůrovce a ohrožení lesa, je porušením preventivní povinnosti. Vlastník lesa nemůže své porušení právních povinností omlouvat nedodržením povinností jiných vlastníků nebo protiprávním jednáním, kterého se dopustil jiný subjekt. Vlastník lesa svoji odpovědnost za stav lesa nemůže přenášet na lesního odborného hospodáře. Za stav lesa je finálně odpovědný vždy jeho vlastník. Jedná se o moderní typ preventivní povinnosti regulující určitý odborný postup. Na základě preventivní povinnosti lze po vlastnících lesa spravedlivě požadovat povinnost chránit les, jakož stále nenahraditelnou složku životního prostředí. Tito se této povinnosti musejí podřídit a mohou být v případě jejího nedodržení sankcionováni.
V oblastech, kde lesní odborný hospodář vykonává správu lesních pozemků, je jeho obecnou povinností znát vlastnické hranice lesních pozemků. Skutečnost, že v lese nebyla znatelná vlastnická hranice a těžba byla v důsledku tohoto omylu provedena na cizím pozemku, nezakládá automaticky trestněprávní odpovědnost trestného činu krádeže dle § 205 trestního zákoníku, je-li osoba v dobré víře, že těží na správném pozemku. Vždy však záleží na jednotlivostech konkrétního případu.