Judikáty
Má-li majitel nemovitosti možnost zřídit přístup ke své stavbě jinak, vybudování příjezdové cesty přes jiné (vlastní) pozemky, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze zřídit služebnost nezbytné cesty. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.07.2016, sp. zn. 22 Cdo 1638/2016, část občanskoprávní
Pokud je předmětem jednání zřízení práva nezbytné cesty k nepovolené nebo tzv. černé stavbě, není možné právo nezbytné cesty zřídit. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1680/2014, část občanskoprávní
Nezbytnou cestu nelze zřídit jen za účelem parkování vozidel před domem. Ke zřízení nezbytné cesty nepostačuje nutnost zajištění vjezdu vozidlům pro složky IZS. Nabídne-li vlastník pozemku řešení smlouvou formou pronájmu, nemůže být žalobcem kategoricky požadováno variantní řešení buď odprodej pozemku nebo zřízení služebnosti nezbytné cesty. V tomto případě soud nevyhověl žalobě. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.04.2014, sp. zn. 22 Cdo 1995/2013, část občanskoprávní
Je-li vlastníkem nabízen odprodej pozemku za tržní cenu, místo zřízení práva služebnosti cesty, soud nevyhoví podané žalobě na zřízení služebnosti nezbytné cesty. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 04. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1171/2016
Pro vznik účelové komunikace je rozhodné naplnění čtyř znaků: 1) jedná se o stálou a v terénu patrnou dopravní cestu, určenou k užití silničními vozidly a chodci, 2) slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, 3) vlastník dal (byť i konkludentní) souhlas k obecnému užívání své cesty veřejnosti, 4) cesta naplňuje nutnou komunikační potřebu. rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně, ze dne 10. 08. 2016, sp. zn. 6 As 19/2016
Vlastník lesa odpovídá za stav svého lesa a je povinen stromy napadené kůrovcem odstranit v termínech, jak mu ukládá lesní zákon. Je odpovědný za ohrožení životního prostředí, pokud v důsledku jeho opomenutí dojde k výletu kůrovce a ohrožení dalších částí lesa. V těchto případech na vlastníka lesa dopadá správní odpovědnost. Odpovědnostní následky nastávají v době, kdy po stanoveném datu nebylo kůrovcem napadené dřevo z lesa vyvezeno a na stromech byly patrné výletové otvory, dokládající rozšíření kůrovce do okolí.