Ochrana lesa

V dané věci řešily soudy závaznost dosavadního LHP, při změně vlastníka části lesa. Lesní zákon výslovně nestanoví, že LHP platí i pro nového vlastníka lesa. Obecně se musí posoudit podmínky, za kterých LHP přejde na nového vlastníka. Při zachování dřívějších podmínek dosavadního LHP tak může tento zavazovat i nového vlastníka lesa. Nový vlastník může u orgánu státní správy lesů vyvolat řízení o změně dosavadního LHP a předložit návrh LHP nebo jeho změny ke schválení orgánu státní správy lesů, při změně podmínek souvisejícími s ochranou lesa a s plněním funkcí lesa. Pokud nový vlastník nabude pouze dílčí část lesního hospodářského celku, pro který byl plán schválen, je povinen požádat orgán státní správy lesů o změnu závazných ustanovení z důvodu změny plochy lesních porostů.

Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Univerzální přechod LHP na nového vlastníka je možný pouze v případě, pokud při změně vlastníka zároveň nedošlo ke změně hranic lesního hospodářského celku, pro který byl LHP schválen a při zachování podmínek dosavadního LHP. Pokud došlo ke zmenšení plochy lesních porostů, mění se tím i podmínky pro hospodaření, ochranu a naplňování funkcí lesa. Změna těchto podmínek vyvolává změnu ustanovení LHP, především nutnost přehodnotit závazná ustanovení LHP v oblasti maximální výše těžeb. Nový vlastník tedy musí požádat o změnu LHP orgán státní správy lesů.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.12.2008, sp. zn. 2 As 64/2008

Povinnost přijmout odpovídající opatření k zabránění škod na lesním porostu má vlastník, popřípadě nájemce lesa (tj. v honebních pozemcích). Tento musí učinit opatření ve snaze eliminovat vznik škody (např. okus stromků zvěří), za kterou jinak odpovídá uživatel honitby.

K tomu musí vlastník lesa zvolit vhodnou technologii oplocení, tak aby se v dané lokalitě zabránilo přístupu zvěře do míst s porosty citlivými na okus.

Rozsah a umístění ochranných opatření určuje vlastník lesa, po projednání s uživatelem honitby.

Je předpoklad, že by měl vlastník honitby pečovat o zvyšování její úživnosti prostřednictvím pomocných dřevin, pokud skladba porostů v honitbě je nedostatečná.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.02.2005, sp. zn. 25 Cdo 1390/2003

Vlastník lesa odpovídá za stav svého lesa a je povinen stromy napadené kůrovcem odstranit v  termínech, jak mu ukládá lesní zákon. Je odpovědný za ohrožení životního prostředí, pokud v důsledku jeho opomenutí dojde k výletu kůrovce a ohrožení dalších částí lesa. V těchto případech na vlastníka lesa dopadá správní odpovědnost. Odpovědnostní následky nastávají v době, kdy po stanoveném datu nebylo kůrovcem napadené dřevo z lesa vyvezeno a na stromech byly patrné výletové otvory, dokládající rozšíření kůrovce do okolí.

Opomenutí vlastníka kontrolovat svůj les, kdy v tomto důsledku došlo k výletu kůrovce a ohrožení lesa, je porušením preventivní povinnosti. Vlastník lesa nemůže své porušení právních povinností omlouvat nedodržením povinností jiných vlastníků nebo protiprávním jednáním, kterého se dopustil jiný subjekt. Vlastník lesa svoji odpovědnost za stav lesa nemůže přenášet na lesního odborného hospodáře. Za stav lesa je finálně odpovědný vždy jeho vlastník. Jedná se o moderní typ preventivní povinnosti regulující určitý odborný postup. Na základě preventivní povinnosti lze po vlastnících lesa spravedlivě požadovat povinnost chránit les, jakož stále nenahraditelnou složku životního prostředí. Tito se této povinnosti musejí podřídit a mohou být v případě jejího nedodržení sankcionováni. 

Strana 3 z 3