Pochybení obchodní společnosti a případná vzniklá škoda na lesním porostu (při vytvoření točny pro harvestor a provedení nadlimitní těžby), kterou tato způsobí během těžby v lese, nezbavuje vlastníka lesa odpovědnosti za správní delikt.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.08.2015,zn. 2 As 43/2015
Směnky jsou běžně používány obchodními společnostmi v lesním hospodářství, v leasingových vztazích při pořizování lesnické techniky (např. harvestoru, který byl v této kauze předmětem leasingové smlouvy).
Směnka je definována jako dlužnický dokonalý cenný papír, který v praxi nejčastěji slouží jako nástroj zajišťovací. Zajišťovací směnka je často vystavována jako blankosměnka, kdy výše dlužné částky je věřitelem doplněna v závislosti na nesplaceném dluhu.
V případném řízení o vydání směnečného platebního rozkazu jde skutkově o proplacení směnky vydané dlužníkem věřiteli. V návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu nemusí věřitel tvrdit a prokazovat, jaký závazek směnka zajišťuje.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.11.2014, sp. zn. 32 Cdo 2031/2013
Ve sporu o náhradu škodu je možné, aby soud rozhodl tzv. mezitímním rozsudkem. Nicméně soud musí určit najisto, kdo škodu způsobil a je za ni odpovědný. O výši škody soud poté rozhoduje v dalším řízení. Výše škody je zjišťována zejména znaleckými posudky a odbornými vyjádřeními, se kterými se setkáváme nejčastěji v trestním řízení.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2008,zn. 25 Cdo 1221/2006
Správní delikt podle § 54 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění účinném v roce 2006, může spáchat rovněž fyzická osoba, a nikoli pouze podnikatel. Správní sankce dle jednotlivých ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, dopadají na právnické a fyzické osoby podnikající v lesnictví, na vlastníka lesa, a také na jednotlivé fyzické a právnické osoby.
Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. 8 Ca 374/2009-33
(zranění osoby v důsledku pádu lanovky pro přepravu dřeva)
Odpovědnost podnikatele - profesionála, tj. provozovatele, nelze vyloučit i v případě, kdy za vzniklou škodu může odpovídat jiný subjekt (subdodavatel), který škodu způsobil při své provozní činnosti, prováděním prací pro provozovatele. Za této situace nastupuje společná a nerozdílná odpovědnost škůdců, kteří se mezi sebou vypořádají podle účasti na způsobené škodě.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 09. 2014, zn. 25 Cdo 3226/2010
Majitel pozemku, kterému hrozí škoda v důsledku pádu sousedova stromu, se musí snažit zakročit k odvrácení případné škody. Dostatečné je upozornění vlastníka na polovyvrácené a nakloněné stromy a na potřebu provést vhodná opatření. Upozornění vlastníka stromu je přiměřené okolnostem i možnostem majitele ohroženého pozemku. Nereagování vlastníka stromu na upozornění je jednoznačným porušením prevenční povinnosti. Vlastník stromu musí v rámci prevenční povinnosti provádět opatření snižující možnost vzniku újmy na zdraví a škody na majetku a musí činit opatření ke jejich odvrácení.